Koncert pěvule Tarji Turunen aneb jak jsem byla naprosto unešena, vyčichala jsem si čichové buňky, málem se pozvracela a jak mi bylo naprosto nebesky...

Tak. V pátek 16. října jsem se přesunula ke své milované a jedinečné sestře. Dostala jsem napapat (hmm...výborné sójové masíčko a pečené brambůrky =)). Pak přijel sestřin tatík (Tatík: "Není čas ztrácet čas..."). Vydali jsme se na dalekou cestu k autu, kde byl usazen James na druhou (Sobolův kamarád...BtW: Sobol = ségřin brácha). Ach. No, skoro celou cestu do Pardubic hráli Rammstein (HILFE! HILFE!!!!). Pak jsme to uhráli na Teräsbetoni. Uf. A celou cestu jsme slintaly nad pseudo - Jamesem. Double - ach. (Segra: "A ty široký RAMENA...A ten ZADEK!!!") A pak... no...první předkapela. Zhasli a toho zbytečného povyku...(James: "A když zhasnu já, tak mi nikdo netleská.") Mluvit o Furnaze ve spojitosti s hudbou by byl docela hřích. Nemelodickej pseudo - death - metal. FUJ! Jediná pozitivní věc byla jejich suprově se ksichtící basistka. Zpěvákovo házení pleší mě vážně moc nenadchlo. FUJ FUJ!!! Ta druhá předkapela byla už o něco poslouchatelnější, ALE...mám pocit, že ctění King of Modesty si na metalisty prachsprostě hrají. Šampónovskej klávesák budiž důkazem. O zpěvákovi nemluvě. Pak nastalo snad nekonečné postávání, oživené přičicháváním ke krásně vonícím maníkům před náma. Mýdlo a levnej prášek na praní. A ten jeden vypadal...hm...moc dobře. A oba voněli stejně. Nekecám.Vlastně jsme k nim čichaly i přes celou Tarjušku.

A teď k tématu. Královna na scéně. Krásná, všemi obdivovaná Tarja Turunen. Ano, krásnější ženu neznám. Neplakala jsem (to čarodějnice nedělají), ale byla jsem mile dojata. Vlastně mi dochází, že má čeština žalostně málo slov. Jak popsat absolutní štěstí, extázi největšího kalibru? Nebýt úchylného "dredaře", co neustále řval a mlátil mě tima odpornejma vlasama...No nic. A znáte Maxe Lilju? Chyba! Bývalý Apoca - člen. ne že by se mi nějak extrovně zamlouval, to ale neznamená, že mě jeho pohybové kreace nepobavily. Prostě by těch situací, které by stály za zmínku, bylo miliony. Miluju to všechno. Splnila jsem několikaletý sen. A to, že mi bylo na blití z vydýchaného vzduchu až je jen malý detail.

Díky, sis, za všechno (i za nocleh), především za pomoc při psaní tohoto škváru. Díky, pseudo - Jamesi...(He? Za co?) No a tak všeobecne. JO!! Tarjo!!! Tobě děkuju asi ze všech nejvíc...

(Mám divnou a pozitivní náladu, tak pardon...=D )